Rána

   Vstoupil pak anděl Hospodinův z Galgala do Bochim a řekl: Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům vašim, a řekl jsem: Nezruším smlouvy své s vámi na věky. Vy také nečiňte smlouvy s obyvateli země této, oltáře jejich rozkopejte; ale neposlechli jste hlasu mého. Co jste to učinili? Pročež také jsem řekl: Nevyhladím jich před tváří vaší, ale budou vám jako trní, a bohové jejich budou vám osídlem.
   I stalo se, když mluvil anděl Hospodinův slova tato všechněm synům Izraelským, že pozdvihl hlasu svého lid a plakal. I nazvali jméno místa toho Bochim, a obětovali tu Hospodinu.
Rozpustil pak byl Jozue lid, a rozešli se synové Izraelští, jeden každý do dědictví svého, aby vládli zemí. I sloužil lid Hospodinu po všecky dny Jozue, a po všecky dny starších, kteříž dlouho živi byli po Jozue, jenž viděli všecky skutky veliké Hospodinovy, kteréž učinil Izraelovi.

   Ale když umřel Jozue syn Nun, služebník Hospodinův, jsa ve stu a desíti letech, a pochovali ho v krajině dědictví jeho, v Tamnatheres, na hoře Efraim, k straně půlnoční hory Gás; Také když všecken věk ten připojen jest k otcům svým, a povstal jiný věk po nich, kteříž neznali Hospodina, ani skutků, kteréž učinil Izraelovi: Tedy činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a sloužili modlám, opustivše Hospodina Boha otců svých, kterýž je vyvedl z země Egyptské, a odešli za bohy cizími, bohy těch národů, kteříž byli vůkol nich, a klaněli se jim; pročež popudili Hospodina. Nebo opustivše Hospodina, sloužili Bálovi i Astarotům.
   I rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v ruku loupežníků, kteříž je zloupili; vydal je, pravím, v ruku nepřátel jejich vůkol, tak že nemohli více ostáti před nepřátely svými. Kamžkoli vycházeli, ruka Hospodinova byla proti nim ke zlému, jakož byl mluvil Hospodin, a jakož byl zapřisáhl jim Hospodin; i ssouženi byli náramně.

   Vzbuzoval pak Hospodin soudce, kteříž vysvobozovali je z rukou zhoubců jejich. Ale ani soudců svých neposlouchali, nebo smilnili, odcházejíce za bohy cizími, a klaněli se jim. Odcházeli rychle s cesty, po kteréž chodili otcové jejich, tak že poslouchati majíce přikázaní Hospodinových, nečinili toho. A když vzbuzoval jim Hospodin soudce, býval Hospodin s každým soudcím, a vysvobozoval je z ruky nepřátel jejich po všecky dny soudce; (nebo želel Hospodin naříkání jejich, k němuž je přivodili ti, kteříž je ssužovali a utiskali).
   Po smrti pak soudce navracejíce se zase, pohoršovali cest svých více nežli otcové jejich, odcházejíce za bohy cizími, a sloužíce i klanějíce se jim; nic neulevili z skutků jejich zlých a cesty jejich převrácené. Sd 2:1-19

   To, co čteme v knize Soudců 2:1-19 je žalostný úpadek a hluboký pád nikoli národů světa, ale Božího lidu. Tento úpadek je předobrazem pádu a odpadnutí církve v posledních dnech. Je to výstraha pro církev Kristovu dnešních dnů!

Zašlo to až příliš daleko. Dokonce tak daleko, že lid Boží vědomě odmítl Boha a jeho přímou vládu. Pohrdl jím a zvolil si krále podle sebe a své vůle. Tedy řekl Hospodin Samuelovi: Uposlechni hlasu lidu ve všem, což mluví tobě; nebo ne tebouť jsou pohrdli, ale mnou pohrdli, abych nekraloval nad nimi. Podlé všech skutků těch, kteréž činili od onoho dne, v němž jsem je vyvedl z Egypta až do tohoto dne, kdyžto opustili mne, a sloužili bohům cizím, takť oni činí i tobě. I. Sam 8:7-8

   I tato slova jsou prorocká a je to předobraz toho, že na konci časů nejen Izrael, ale i církev pohrdne svým Pánem, odstoupí a odvrátí se od něj, aby si zvolili svého krále. Ježíš k tomu říká: Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete. Jan 5:43 A dále čteme: Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane den Páně, než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení, protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, anebo čemuž se děje Božská čest, takže se posadí v chrámě Božím, tak sobě počínaje, jako by byl Bůh. II. Tes 2:3,4

   A jak hluboko již padl dnešní Boží lid? Kam zašla církev a kde se nachází tvé srdce, křesťane?

   Ano, čtyři sta let "svobody" lidu Božího bylo čtyři sta let svévole, odvrácení se od Světla a pád do hluboké tmy. Čti I. Sam 1:1 - 3:21! Děj nás uvádí na sám konec onoho čtyřsetletého období. Odehrává se v době posledního soudce Izraele, v těžké a pohnuté době.

  • V době, kdy si každý dělal to, co chtěl
    Izrael byl tenkrát bez krále. Každý si dělal co chtěl. Sd 21:25*
  • V době, kdy nebylo ke komu mluvit, protože téměř nikdo neslyšel
    Ale oni svého otce neposlouchali. Hospodin tedy rozhodl, že propadnou smrti. I. Sam 2:25b*
  • A i ten, který snad něco slyšel nebral si to k srdci, ale bylo mu to jedno
    Proč pošlapáváte obět mou, i suchou obět mou, kterouž jsem přikázal v příbytku tomto? A víces ctil syny své nežli mne, abyste tyli prvotinami všech obětí suchých Izraele lidu mého. I. Sam 2:29*
    Oznámil jsem mu, že jeho dům odsuzuji navěky pro nepravost, o které věděl: Jeho synové přivolávají na sebe zlořečení, on však proti nim nezakročil. I. Sam 3:13
  • V době, kdy předně kněží pohrdali Hospodinem a pak v důsledku toho i lid
    Protož praví Hospodin Bůh Izraelský: Řeklť jsem byl zajisté, dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati měl přede mnou až na věky, ale nyní praví Hospodin: Odstup to ode mne; nebo těch, kteříž mne ctí, poctím, kteříž pak mnou pohrdají, v pohrdání přijdou. I. Sam 2:30
    I byl to hřích mládenců těch před Hospodinem velmi veliký; nebo pohrdali lidé obětmi Hospodinovými. I. Sam 2:17
  • V době, kdy bylo jen málo věrných a Hospodinova řeč byla vzácná a vidění zjevné nebylo
    I chodíval muž ten z města svého každého roku, aby se klaněl a obětoval Hospodinu zástupů, do Sílo, kdež byli dva synové Elí, Ofni a Fínes, kněží Hospodinovi. I. Sam 1:3
    Mládenček pak Samuel přisluhoval Hospodinu při Elí, a řeč Hospodinova byla vzácná v těch dnech, aniž bývalo vidění zjevného. I. Sam 3:1

   Ach, jak zoufale podobná je naše doba oné době soudců a dnešní církev tehdejšímu Božímu lidu. I my žijeme v době, kdy si každý dělá co chce. Vždyť máme svobodu. A co naplat, že ap. Pavel varuje: Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým. Gal 5:13 Na programu dne jsem teď "já" a můj zájem a to proto, že není bázně před Hospodinem. Tak to dopadá vždy, když se odvrátíme od Hospodina.
   A co víc. Toto odvrácení se stále více prohlubuje. Odcházíme po svých cestách stále dál a dál, a mnozí již vůbec neslyší Jeho volání. Odešli totiž již příliš daleko. A ti, co ještě přeci jen něco slyší z Božího volání, jsou lhostejní, je jim to jedno nebo jsou apatičtí. Jedni proto, že jsou oklamáni hříchem a podléhají tělu, světu a ďáblu. Jiní jsou dušeni "trním": tiť jsou, kteříž slyšíce, a po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku. Luk 8:14b Další nemají sil k následování neboť se nesytí tím duchovním pokrmem, jímž je slovo Boží. Jiní říkají: "Co naděláš", jsou lehkovážní či bojácní. A v neposlední řadě si mnozí myslí, že je s nimi vše v pořádku a přitom nevědí, že jsou: bídní, mizerní, a chudí, a slepí, i nazí. Zj 3:17b, atp.

   Ale snad nejhorší je, když jako tenkráte i dnes lze pozorovat, jak mnozí představení sborů - církví, starší, kazatelé a duchovní, bezbožně sobě počínají a neznají Hospodina, jako synové Elí. I. Sam 2:12 A svým jednáním a svými hříchy odvracejí lid Hospodinův. I. Sam 2:24,a přitom myslí, že pracují pro Boha, a na Božím díle. A tak způsobují, že mnozí padají a pohrdají shromážděními, bohoslužbami, slovem Božím i Hospodinem samotným.

   Protož takto praví Hospodin Bůh Izraelský o pastýřích, kteříž pasou lid můj: Vy rozptylujete ovce mé, anobrž rozháníte je, a nenavštěvujete jich; aj, já navštívím vás pro nešlechetnost předsevzetí vašich, dí Hospodin. Jer 23:2 A tak mnozí zbloudili od pravdy, od Krista, který říká: Já jsem ta cesta, pravda i život... Jan 14:6 a neznají slovo Boží, jenž je pravda. Jan 17:17 Nestačí vystudovat teologii a mít na to "papír", být znovuzrozeným nebo říci: "jsem zkušený kazatel", či "mám Ducha svatého." Kde je pokora, úcta a bázeň před Hospodinem? Iz 6:5 Kde Boží vyvolení, oddělení (svatost) Jer 1:5, Luk 1:6, Sk 13:2, a poslání (zmocnění) Luk 10:1, Luk 1:13-17 ? Kde je dokázání Ducha a moci a kde Boží moudrost skrytá v tajemstvích? I. Kor 2:4-7 A kdo zná tajemství Hospodinovo? Ž 25:14 Ne pěkné řeči či lidskou moudrost. Ale kde jsou věrní svatí, jimž je svěřeno Boží tajemství a moudrost? Zj 3:22,19.

Ale tak, jako tehdy měl Pán Bůh své věrné (Elkánu, Samuele atd.), tak i dnes má a vždy bude mít své věrné. Haleluja. Neboť On jest dokonavatelem víry naší. Žd 12:2 A on je tím, kdo má moc. Mt 28:18 Pán Ježíš je ten dobrý pastýř, který zná své ovce a žádnou svou ovečku nenechá nikdy zahynout. Jan 10:11,14 Nikdy tedy neztrácej naději, ať je doba a zkouška jakkoli těžká či zlá, neboť: Umíť Pán zbožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak ke dni soudu potrestaných dochovati. II. Pt 2:9 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; - říká slovo Boží, ale ihned dodává: Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova, já spomáhati budu tobě, praví Hospodin, a vykupitel tvůj, Svatý Izraelský. Iz 41:14 A tak tomu také je. Zj 3:4

   Jen si vzpomeň na Eliáše, který byl poslán jako ovce k mocným vlkům Izraelským, k Achabovi a jeho dvoru. A když mu hrozí nebezpečí, Pán Bůh ho skrývá ve svých skrýších, kde pod křídly Nejvyššího, opatřen vším potřebným, přečkává bezpečně dobu hladu, pronásledování i zkoušek, přikryt Hospodinovou dobrotivostí, předivně sycen a posilován. Pán Bůh věrné své neopouští, ani když jsou znaveni, zlomeni, zbaveni vší naděje a síly. Ale On chrání, posiluje, dává naději a povzbuzuje. A tak chodil Eliáš v Boží síle po Božích cestách. A ač mnohé boje bojoval "sám", přesto jej Bůh potěšuje tím, že zachovává a zachová sedm tisíc, kteří se nesklonili před Bálem. A když dobojoval věrný Hospodinův všechny boje, nezemřel, ale vzat jest do nebe. A tak i ty buď věrný a vzhlížej vzhůru. Tam je toziž cíl tvé cesty, tam je tvůj domov.

   Ano, dnešní doba je těžká a zlá. Všude moře pýchy, která ovšem přechází v pád. Př 16:18 Stydět se - ani náhodou. Jr 6:15 Pokání je zapomenutá věc. Pravda, ta se nenosí, protože je přece nelaskavá a my máme "milovat". A o tom, že máme milovat pravdu a mít lásku k pravdě nechceme nic vědět. II. Tes 2:10 A tak zbaveni pravdy jsme vydáni na pospas lži, klamu a nepravosti. A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých. Mat 24:12

   Avšak hrůza této strašné rány je v tom, že ti to tak vlastně vyhovuje. Vždyť je to přesně to, co chceš a po čem toužíš. Slyšet jen to, co se ti líbí a co ti lichotí. A poslouchat jen toho, kdo ti šeptá pouze to, co chceš slyšet. Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou přijímati, ale majíce svrablavé uši, podle svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele. II. Tim 4:3 Krásný klam. Jsi spokojen sám se sebou a konec konců máš uznání jiných lidí. A tak jsi v pohodě. V poklidu si proplouváš životem. Nevybočuješ z řady a druhým prokazuješ stejné uznání. Prostě už v tom umíš chodit. Jen žádný meč Božího slova, žádná moc Ducha. Žádný skutečný, živý Bůh bible. Žádná konfrontace s hříchem. Žádné sebezapření. Žádná pokora. Žádná pravda. Nic... jen pochlebování a pokrytectví. Ale, žel, tohle není žádná víra, ani naděje, ani láska.

   Proroci prorokují lživě, a kněží panují skrze ně, a lid můj miluje to. Čeho byste pak neučinili naposledy? (Proroci prorokují klamně, kněží vládnou na vlastní pěst a můj lid to má rád. Co však uděláte, až nastanou věci poslední? * Jr 5:31)

   V konečném důsledku to pak vypadá tak, že většina křesťanstva tvrdí, že je vlastně vše v pořádku, a tu těžkou ránu dcery mého lidu léčí lehkovážnými slovy: "Pokoj, pokoj!" Ale žádný pokoj není. Jr 8:11 A co ty, člověče. Pohleď do svého srdce. Co tam vidíš? Nebo také patříš k těm, co nechtějí vidět, protože se bojíš pravdy a toho, co bys uviděl? Nebo říkáš spolu s ostatními: " to vidím jinak"? Nechť vidí. Aj, takéť já vidím, dí Hospodin. Jr 7:11b

   Slovo Boží říká o Pánu Ježíši, že: třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítětství. Mt 12:20 Ale také říká tot: Protož pomni, odkud jsi vypadl, a čiň pokání a první skutky čiň. Pakliť toho nebude, přijdu na tebe rychle a pohnuť svícnem tvým z místa jeho, nebudeš-li pokání činiti. Zj 2:5

   Pamatuj: Boží slovo povzbuzuje ty, kdo již nemají sil k následování. Vám platí: Jan 16:33 ...doufejtež, jáť jsem přemohl svět. Také povzbuzuje a napomíná ty, kdo již nechtějí pro "rozmnoženou nepravost" Mt 24:12 dále následovat Pána a odvracejí se. Vám platí: Žd 12:2 nehleď na člověka,ale na dokonavatele naší víry Ježíše Krista... Boží slovo dále vážně napomíná a zároveň volá všechny nepravé, bloudící a hynoucí, aby se utekli do Skály, jíž je Ježíš Kristus. Neboť vám platí: Ž 145:8 Milostivý a lítostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a velikého milosrdenství. A tak prozkoumej své srdce, stojí-li v pravdě. Prověř své pohnutky, jsou-li čisté a zkus svou víru, je-li věrná a pravá dříve, než přijde Pán. Soud totiž začíná v Božím domě, mezi jeho dětmi. 1. Pt 4:17

Kdo zvítězí, bude oděn bělostným rouchem a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž přiznám se k němu před svým Otcem a před jeho anděly. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím. Zj 3:5,6 * 

*) označené texty jsou z ekumenického překladu

vyd. -apv-
http://www.psanojest.cz

Hodnocení


Komentáře

Komentáře již nelze přidávat