Boží čas-Boží plán-Boží dílo

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. 1. Moj. 1.1 Od samého počátku nám bible představuje Pána Boha jako toho, který jedná, koná, tvoří. Ano, Pán Bůh je Bohem živým, Bohem činu. On to byl, kdo stvořil nebe a zemi, celý vesmír, rostliny, živočichy i člověka, svět viditelný i neviditelný. Ale co dělá Hospodin právě teď? Existuje jeden nábožensko-filozofický směr, (Deismus) který říká, že Bůh (který je tímto směrem snížen jen na jakousi neosobní sílu) stvořil tento svět, ale dál se o něj nestará a nezasahuje do chodu a řádu světa, do života člověka. Svět i člověka ponechal svému osudu a právě osudem a přírodními zákony je svět řízen a nad vším stojí lidský rozum. Jak zcestná a mylná představa. Ne! Bůh je živý a jednající. V bibli jasně čteme: I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám. 2. Moj. 3,14. EXISTUJI, JSEM REALITA říká Hospodin a mé jméno zní: JSEM. U Izaiáše 43,10-11 Bůh říká: Vy svědkové moji jste, praví Hospodin, a služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, tak že můžete věděti, a mně věřiti, i rozuměti, že já jsem, a že přede mnou nebyl sformován Bůh silný, aniž po mně bude. Já, já jsem Hospodin, a žádného není kromě mne spasitele. Ano – Bůh žije a tím, že stvořil tento svět jeho činnost, jeho tvůrčí aktivita zdaleka nekončí. Pán Bůh nemá dovolenou, ani neodešel do důchodu. On stále bdí, koná, jedná, je činný, aktivní a tvůrčí. A co všechno tedy Bůh dělá? Jen čtěme! Bible je plná Božích činů a skutků od začátku až do konce.

On dává život, vzrůst, posílá déšť i slunce, tvoří světlo i tmu, a to jak v tělesném, tak v duchovním smyslu. Mluví k člověku, jedná s ním, chrání nás nebo dopouští zkoušky. Trestá, vychovává, miluje. Hledá nás, dává spasení, tvoří pokoj, přimlouvá se v Kristu za nás, vyslýchá modlitby, dává dary tělesné i duchovní. Stará se o polní kvítí, o zvířata. Jedná s celým lidstvem, s národy i s každým jednotlivcem, a to osobně. On dává chtění i činění, usvědčuje z hříchu prostřednictvím Ducha svatého, vykonává soud, vyučuje nás svým cestám, dává poznání i rozum. A nejen to. On je svrchovaný Pán a kraluje a panuje nadevším, to znamená nejen na zemi, ale také v nebi. On rozdává úkoly svým služebníkům andělům, připravuje pro věrné příbytky v nebesích a pro nevěrné peklo. Koná v Kristu kněžskou službu v nebeském chrámu. Bdí nad uskutečněním svého slova. Tvoří dějiny lidstva a spásy. Nové a nevyzpytatelné věci a přesto nám je dává poznat.

… Jáť jsem Hospodin, a není, žádného více. Kterýž formuji světlo, a tvořím tmu, působím pokoj, a tvořím zlé, já Hospodin činím to všecko. Rosu dejte nebesa s hůry, a nejvyšší oblakové dštěte spravedlnost; otevři se země, a ať vzejde spasení, a spravedlnost ať spolu vykvete. Já Hospodin způsobím to. Iz. 45,6b-8. (Čti dále např: Job 5.8-22, Job 9.5-12, Iz. 55.11 Mat. 17-18, Jan 14.3,2, Jan 16.6-13, 1Kor. 1.18, 2Kor. 15-16, Žid. 1.1-3 …)

Těch několik veršů z Božího slova nám ukazuje co všechno Bůh dělá, jak je nevystižitelný, veliký a mocný. Žel, že nejen svět, ale také my křesťané častokrát namnoze nechceme vidět Boží moc a skutky. Nechceme ho slyšet, nechceme s ním mluvit, jednat, poslouchat ho, být s ním. Bůh je pro nás často příliš osobní, příliš skutečný, konkrétní, blízký a radikální a z toho plyne, že s ním musíme počítat ve svých životech, že nám bude mluvit do našeho života, že se bude projevovat, jednat a prosazovat svou vůli a to my přece nechceme. Máme své plány, svoji vůli a své záměry a nechceme a nebudeme se jich vzdávat. Ano - JÁ JSEM říká Bůh ať tomu věříš nebo nevěříš, ať se ti to líbí nebo ne, a jsem Pánem svrchovaným, nezávislým, jednajícím dle své vůle a svého uvážení. Ještě prvé nežli den byl, já jsem, a není žádného, kdož by vytrhl z ruky mé. Když co dělám, kdo ji odvrátí? Iz. 43,13.

Rozpomeňte se na první věci od věků stalé, nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více Boha, aniž jest mně podobného. Kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí, činím. Kterýž zavolám od východu ptáka, z země daleké toho, kterýž by vykonal uložení mé. Řekl jsem, a dovedu toho, umínil jsem, a vykonám to. Iz. 46,9-11. Bůh má svůj plán, koná své dílo a ve svůj čas. Podívejme se nyní na tu posledně jmenovanou věc, kterou Hospodin tvoří právě teď, na dějiny lidstva, na dějiny spásy. …Již nyní ohlašujiť nové a tajné věci, o nichž jsi ty nic nevěděl. Nyní stvořeny jsou, a ne předešlého času, o nichž jsi před tímto dnem nic neslyšel, abys neřekl: Aj, věděl jsem o tom. Iz. 48,6b-7. Pán Bůh tvoří dějiny lidstva, dějiny spásy a ne lidé. „Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest. A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum. On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá.“ Dan. 2,20-22. A protože nás miluje, zjevuje nám své plány s člověkem ve svém slovu, které je veskrze slovem prorockým. Nečiníť zajisté Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům. Amos 3,7. Nic na tomto světě není náhoda. Vše řídí Hospodin podle svého plánu. Dává vznik novým státům nebo také zánik. Sesazuje a ustanovuje krále (vlády). Dopouští války a dává mír. Dohlíží na světovou ekonomiku a bdí nad vědeckým poznáním a pokrokem (neboť on dává rozum a ustanovuje hranice kam až člověk může zajít). Je mu podřízeno naprosto vše a všichni, ač to mnohdy mnozí ani netuší. Ač neznají Boha, přesto mu slouží a nevědomky musejí konat to co jim všemohoucí Hospodin přikázal (což je patrné např. na Faraonovi - čti 2. Moj. 4,21 a 5,2.).

Bible nám tedy říká, že Pán Bůh je stále činný a teď tvoří dějiny spásy podle svého plánu. Ten plán je zaznamenán v bibli, a má i svůj časový harmonogram. Když čteme v knize Genesis zprávu o stvoření, dozvídáme se, že bylo vše stvořeno v 6 dnech a sedmého dne Bůh odpočinul. Tedy celkem 7 dnů. A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich. A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal. I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo. 1. Moj. 2,1-3. Toto slovo je předobrazem toho stvořitelského díla, které koná Kristus dnes. A stejně jako tehdy i nyní to bude trvat 7 dní. Ale tato jedna věc nebudiž před vámi skryta, nejmilejší, že jeden den u Pána jest jako tisíc let, a tisíc let jako jeden den. 2 Pet. 3,8. Když budeme číst pozorně Boží slovo, zjistíme, že je tomu přibližně 6000 let co je člověk na této zemi. Tedy v Božích očích 6 dní! Zní to neuvěřitelně? Ano – bible je plná „neuvěřitelných“ činů Božích. Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest. Ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest. 1. Kor. 1,18. Vyber si: bude ti tato Boží zpráva (tedy evangelium) bláznovstvím a nebo mocí Boží? Pán Bůh ti dnes staví toto slovo před oči. Nechce aby ti to bylo skryto, ale naopak. Uvádí ti to v známost proto, abys věřil a aby si se podle toho zařídil se vší odpovědností, aby tě ten den nepřekvapil a nezaskočil, ale aby ti byl dnem vysvobození, dnem radosti a spásy. Tedy připrav se na Boží zavolání neboť čas blízko jest! Nespěmež tedy, jako i jiní, ale bděme a střízliví buďme. Nebo kteříž spí, v noci spí, a kteříž se opíjejí, v noci opilí jsou. Ale my, synové dne jsouce, střízliví buďme, oblečeni jsouce v pancíř víry a lásky, a v lebku, jenž jest naděje spasení. Nebo nepostavil nás Bůh k hněvu, ale k nabytí spasení, skrze Pána našeho Jezukrista, Kterýž umřel za nás, abychom, buďto že bdíme, buďto že spíme (zesnuli jsme), spolu s ním živi byli. Protož napomínejte se vespolek, a vzdělávejte jeden druhého, jakož i činíte. 1. Tes. 5,6-11. Písmo svaté nás vskutku napomíná a varuje: Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den: Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země. Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka. Luk. 21,34-36.

Tedy 6 dní již tomu je, co Bůh jedná s člověkem a dle zmíněného předobrazu má přijít ještě jeden den – a to den odpočinutí i den soudu zároveň, den 7. Boží slovo nás upozorňuje, že přijde jako osidlo (past) na všecky, jenž přebývají na tváři vší země. Je to den Ježíše Krista. Pro jedny den soudu, pro druhé den odpočinutí. Čím bude pro tebe milá duše? Nejsi-li smířen s Bohem Otcem a to z jakéhokoli důvodu nebo je tvůj vztah porušen, neotálej a smiř se se svým Stvořitelem dokut je čas. Protož my na místo Krista poselství dějeme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem. 2. Kor. 5,20. Patříš-li však vskutku cele Kristu, a Duch svatý ti to dosvědčuje, pak si můžeš být jista milá duše, že: …ten, kterýž začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista. Filip. 1,6. Poslední den, 7 den je dnem Ježíše Krista a ani zde nás slovo Boží nenechává v pochybnostech či nejistotě, ale jasně opět dotvrzuje, že ten den v očích člověka bude trvat tisíc let. I viděl jsem stolice, a posadili se na nich, i dán jest jim soud, a viděl jsem duše stínaných pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, a kteříž se neklaněli šelmě, ani obrazu jejímu, a aniž přijali znamení jejího na čela svá, anebo na ruce své. A ožili a kralovali s Kristem tisíc let. Zj. 20,4. Žijeme na přelomu 6 a 7 dne. Všude kolem sebe můžeme vidět znamení konce, přesně tak, jak nám je předpověděl Pán Ježíš Kristus ve svém slově. Můžeme vidět jak Hospodin naplňuje své slovo přímo před našimi zraky. Vidíš to? Tedy řekl mi Hospodin: Dobře vidíš; nebo pospíchám já s slovem svým, abych je vykonal. Jer. 1,12. Jen hleď na vůdce a dokonavatele víry Ježíše Žid. 12,2a, který má moc otevřít ti oči, dát moudrost a porozumění. A uč se od Pána Boha počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce. Ž. 90,12. Milá duše, začni brát Pána Boha a jeho slovo opravdu vážně. Je nejvyšší čas.

Hospodin nás učí počítati dnů našich tak, abychom uvodili moudrost v srdce i na jiných místech Božího slova. Ústy proroka Ozeáše je nám oznámeno o Pánu Ježíši, že 2 „dny“ (2000let) po svém nanebevstoupení vrátí svému lidu (Izraeli) život, neboť On je život a On se vrátí, aby se spolu se svým lidem 3 dne ujal vlády, a to za úsvitu – rozuměj na počátku 3 tisíciletí.

Odejdu, vrátím se ke svému místu, dokud nevyznají svou vinu a nezačnou mě hledat. Ve svém soužení mě budou hledat za úsvitu. "Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí, zranil nás a také obváže. Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít. Oz. 5,15-6.2.* Sám Pán Ježíš Kristus nás ujišťuje o tom, že 2 „dny“ (2000let) bude trvat jeho léto milostivé, kdy bude uzdravovat, napravovat a dobře činit všechněm, kteří ho budou prosit a 3 dne dokoná. Dokoná a odpočine, neboť ten třetí den je v dějinách spásy dnem 7, sobotním, dnem odpočinku, tak jako na počátku: I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám. Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma. Luk. 13,32-33.

1. Moj. 2,2-4a. A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal. I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo. Tiť jsou rodové spásy a díla Božího nevyspytatelného.

Veliké tajemství Božího díla a spásy ti bylo dnes z milosti Boží zjeveno milá duše proto, aby si se připravila na setkání se svým Stvořitelem a Vykupitelem Pánem Ježíšem Kristem, který je ve dveřích a přichází pro své věrné, aby je uvedl do dne odpočinutí. Nechť jsi i ty milá duše mezi jeho věrnými. Pán Bůh ti v tom požehnej. Amen.

Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele. Ž. 121,4


Dějiny spásy
Dějiny spásy

*) Označené texty jsou z ekumenického překladu

vyd. –apv-

Hodnocení


Komentáře

Komentáře již nelze přidávat