Vánoce
Tak se nám opět přiblížily vánoce. Říká se, že vánoce jsou svátky klidu, míru a pohody. Přejeme si, aby byly šťastné a veselé a abychom nebyli sami. Navzájem si kupujeme dárky a snažíme se o příjemnou atmosféru tvořenou vánočními trhy, všelijakými ozdobami, koledami, betlémy, vánočními stromečky, perníčky, kapry a cukrovím, bohatým stolem s tradičními pokrmy. Ano, má to být pěkné – prostě trocha toho obyčejného lidského štěstíčka. A tak toužíme po čemsi a očekáváme cosi, co vlastně ani dost dobře nedokážeme pojmenovat. A jako obyčejně nám to cosi propluje mezi prsty a utopí se ve víru shonu, reklam a nákupů, vánočních příprav a úklidů. A i když se nám uprostřed toho stresu podaří prožít pěknou chvíli alespoň v kruhu rodiny, nakonec nám zůstane jen únava a nenaplněné srdce – jakási prázdnota a zklamání. A tak snad ještě nostalgicky vzpomeneme na několik světlých okamžiků než dojíme vánoční salát, uložíme dárky, či odstrojíme vánoční stromeček. A nebo se raději bez zbytečného přemýšlení vrhneme s halasem a vervou do dalších všedních dnů. Jak to přišlo, tak to odešlo. Je i mnoho těch, kteří vánoce nemají rádi nejen pro onen předvánoční stres, shon a reklamní šílenství spojené s neuvěřitelným byznysem. Právě tyto věci degradovaly a zprofanovaly vánoce na nejnižší možnou úroveň, úroveň materializmu úzce spojenou s účetní osnovou má dáti – dal. Ale mnozí nemají rádi vánoce právě pro onu po vánoční prázdnotu a jakési zklamání. Proč? Proč tomu tak je? Tohle přeci nechceme! Tak jak to, že se tak děje? Co je to vlastně za svátky – vánoce?
Ano, až příliš často nám uniká význam a sama podstata vánoc. Slýcháme o "Ježíšku", zpíváme koledy o pacholátku, zajdeme na "půlnoční" či jinou vánoční slavnost. Ale to vše je příliš málo na to, abychom prožili opravdu šťastné a veselé, požehnané vánoce. Ty svátky jsou vlastně připomínkou narození - jsou to narozeniny. Ale proč si miliony lidí po celém světě připomínají právě tyto narozeniny. Kdo se to vlastně narodil a proč?
Před dvěma tisíci lety přišel na tento svět Ježíš Kristus. Přišel tak, jako přichází každý z nás. Narodil se na tento svět, ale s tím rozdílem, že jeho narození nebylo počátkem jeho bytí. On přebýval dávno před svým příchodem na svět u svého Otce v nebesích. Jeho existence nemá počátek ani konec. On sám k tomu později říká: Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem. A Bible o něm svědčí u Jana 1, 10: Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal. Ano, On učinil člověka a dal mu život. Život plný radosti, lásky a pokoje, žitý v bezpečí Otcovského domu, ba přímo v Jeho náruči, v Otcově milujícím objetí. A člověk byl šťasten, prost vší bídy, strachu či nedostatku. Ale o to o všechno jsme přišli v okamžiku, kdy jsme se odvrátili od svého Otce a odešli jsme z jeho domu.
Schází nám to. To bezpečí, a to objetí. Ta láska a pokoj bez nichž není žádná opravdová radost. Schází nám domov a Otcova náruč. Jsme ztraceni. Ztraceni, osamoceni, zklamáni a bez naděje na světě.
Ale Bůh to všechno vidí a vzdor našemu hroznému chování nás dále miluje. A právě proto posílá na svět svého jediného Syna – Syna Božího, Ježíše Krista, aby nás zachránil, vykoupil a přivedl zpět do Otcova domu. Ta výkupní cena byla nepředstavitelná. Ježíš Kristus za nás zaplatil svým životem. Ne naším životem, který je plný vzpoury, vzdoru, pýchy a hříchu. Ale svým životem, čistým, tichým a pokorným, plným lásky. On nešel svou cestou jako mi lidé. Z lásky a dobrovolně se vzdal své vůle a podřídil se vůli svého Otce. Vzdal se všeho, i svého čistého, neposkvrněného života a to kvůli tobě, aby tě vykoupil, vytrhl z tvé bídy a přivedl zpět domů k Otci. Proto se narodil. Proto jsou vánoce a proto tě hledá ještě i dnes.
Ne! Ty letošní vánoce mohou být jiné než ty předchozí. Mohou být opravdu šťastné a veselé, plné míru a pokoje. Ó milá duše. Už nemusíš být osamocena, prožívat zklamání či prázdnotu. Už nemusíš mít žádnou obavu či strach. Bůh si v Pánu Ježíši přišel pro tebe. On tě právě nyní hledá a volá. Odevzdej mu své starosti, hříchy a bolesti, dej mu své srdce a on ho uzdraví. Člověče, vždyť už nemusíš být sám, když chce s tebou být Svatý Bůh. Nemusíš prožívat prázdnotu, neboť On chce naplnit tvé srdce svou přítomností, láskou a radostí. Nemusíš prožívat obavy či strach, protože tě Ježíš Kristus svou obětí a krví přišel vykoupit a smířit se svým Otcem v nebesích. Slyšíš to Boží volání? Pojď domů. Tedy milé dítě neváhej a pojď. Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo. Kteří pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteří věří ve jméno jeho.
Amen.
Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh). Iz. 7.14*
Porodí pak syna, a nazveš jméno jeho Ježíš; on zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich. Mat. 1.21
Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán. Luk. 2.10b – 11a*
Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Jan 3.16
*) označené texty jsou z ekumenického překladu
vyd. -apv- http://www.psanojest.cz
